Mám pocit, že v tomhle smyslu slovo postižení vnímá většina z nás, kterých se tématika dotýká. Jako příliš tvrdé, odsuzující, hanlivé.

Opakovaně jsme proto v I MY přemýšleli, naráželi a řešili dilema v používání těch správných slov, když jsme chtěli popsat svět kolem nás a svoji práci. Chtěli jsme danými slovy zároveň vyjádřit náš respekt a partnerství, které k našim klientským dětem a rodinám cítíme.

Jako první musí být člověk, dítě a až jako druhé popis stavu. Takže:

postižené dítě je děs, dítě s postižením je o něco lepší. V posledních letech se používají sousloví děti s omezením, děti se speciálními potřebami apod., které jsou bezpochyby mnohem citlivější a výstižnější. 

Nám se zdá, že slovo handicap vyjadřuje podstatu a přitom je poměrně laskavé. Znamená znevýhodnění, ale s drobným posunem, přesahem. Může to být znevýhodnění v různé míře a různých oblastech. Je to dozadu posunutá startovní čára. Nespecifikuje jaké oblasti se přímo dotýká. Možná proto není zcela korektní? Vycházíme z toho, že i v České republice se handicap vžil jako pojem z oblasti sportu a nebo zdravotního stavu.

Jednoslovný výraz handicap má původ ve spojení slov hand in cap (resp. hand i’the cap), tj. vlastně ‚ruka v klobouku‘, jehož se užívalo kdysi v Irsku v sázkové hře při dostizích. 

Ptali jsme se dotčených lidí, jaká slova preferují oni. A handicap byl vnímaný lépe než postižení….

Zjišťovali jsme, jaká slova lidé obecně na internetu nejčastěji vyhledávají (pokud hledají témata týkající se dětí s handicapem). A byli jsme překvapeni, že postižení a retardace jsou těmi nejvíc vyhledávanými slovy. 

A tak jsme na konci v podobné situaci jako na začátku, k žádnému nejlepšímu závěru jsme a tak prosíme o pomoc: jak to vnímáte vy? Napište nám. 

Klára Csiroková