Jako malá jsem chtěla být… řešila jsem spíš, čím být nechci – učitelkou, prodavačkou a tou paní na mandlu... teď je mi to jasné – v šedé éře socialismu něco jako neziskový sektor a fundrasing neexistovalo ☺
Hračka, kterou jsem nedala z ruky… původně červená, notně ošoupaná plyšová liška Lída.
Kdyby mi bylo zase šest… upřímně bych doufala, že by to bylo až v této době – no, šla bych do toho znova a měla bych se mnohem dříve ráda tak, jak mám dnes!
I když jsem dospělá, pořád mě baví… těšit se z úplných maličkostí. A taky radost z jídla, tam mi taky zůstala ☺
Na dětech mě vždycky překvapí… jak nesoudí a že zvládnout a ví mnohem více, než si my dospělí myslíme.